Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza vybraných aspektů a rizik finančního a měnového systému ČLR v období 1995 – 2015
Veitz, Lukáš ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
Tato práce analyzuje vývoj finančního systému Čínské lidové republiky v letech 1995 - 2015. Práce je řešena v rámci pokračujícího procesu liberalizace čínské ekonomiky. Cílem práce je zanalyzovat vybrané aspekty čínského finančního a měnového systému a poukázat na jeho možná rizika. Pro dosažení cíle byla jako metoda zvolena analýza, zejména systémová a odvětvová analýza. Práce dospívá k závěrům, že jedním z hlavních rizik liberalizace finančního sektoru je zejména rostoucí výše úvěrů v čínské ekonomice, se kterou souvisí i zvyšující se tempo nekvalitních úvěrů. Dalším rizikem je struktura investorů kapitálového trhu. Na základě zjištěných údajů z oblasti bankovnictví, se jeví největším rizikem nárůst stínového bankovnictví jako formy alternativního financování. Práce shledává důležitým též dokončení procesu liberalizace kapitálového účtu a úrokové míry. Hlavní přínos práce, mimo analýzu vývoje čínského finančního sektoru, tkví v porovnání jednotlivých názorů a předpovědí týkajících se čínské ekonomiky.
Kurzová politika Čínské lidové banky pod tlakem internacionalizace jüanu
Randl, Tomáš ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
Čínská ekonomika se dostala na hranici svých proexportních možností a dochází k transformačnímu procesu v nový ekonomický model, založený na domácí spotřebě a sektoru služeb. Pod tlakem zahraničních subjektů vyžadujících internacionalizaci jüanu, v podobě zavedení režimu volně plovoucího kurzu, se Čína musí vypořádat s řadou problémů, vyplývajících z procesu transformace ekonomiky. Tato práce zkoumá možná řešení vzniklých problémů z pohledu kurzové politiky Čínské lidové banky.
Jüan světovou měnou
Král, Martin ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Cílem práce je zodpovědět otázku, zda má čínská měna jüan předpoklady k tomu, aby se zařadila po bok již využívaných rezervních měn, a zda budou čínské orgány schopny zajistit nutné změny pro plynulý přechod na nový měnový režim. Čína už tímto směrem učinila řadu kroků a na základě jejich analýzy bude otázka zodpovězena. V první části jsou shrnuty obecné poznatky ohledně světové měny, jejích funkcí, vlastností a jejího postavení ve světové ekonomice, s uvedením výhod i nevýhod vyplývajících pro stát emitující světovou měnu, dále jsou uvedeny faktory, které jsou nutnými předpoklady pro internacionalizaci měny. Druhá část se věnuje čínské měně a faktorům, jako jsou velikost a otevřenost čínské ekonomiky, analýza čínského finančního trhu, kurzový systém a směnitelnost jüanu, které ovlivňují mezinárodní postavení měny. Závěr práce zhodnocuje vyhlídky jüanu na statut světové rezervní měny.
Vybrané aspekty vlivu Číny na světovou ekonomiku
Švejnohová, Tereza ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Zapletal, Petr (oponent)
S růstem čínské ekonomiky a jejího zapojení do mezinárodního obchodu roste i její vliv na světovou ekonomiku jako celek. Při dosavadním tempu růstu by Čína dokonce měla potenciál stát se v budoucnu absolutní světovou velmocí. Cílem práce je popsat a vyhodnotit způsob a rozsah vlivu chování Číny v mezinárodním obchodě, čínské energetiky a podhodnoceného měnového kurzu čínského jüanu na světovou ekonomiku. Světová ekonomika obsahuje různé ekonomické subjekty, na každý takový subjekt dopadají jiné důsledky čínského vlivu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.